Ve školách se přestává učit, už se jen surfuje

Z teorie fungování synapsí v lidském mozku i běžné praxe je prokázáno, že efektivita procesu učení souvisí s tím, jak hluboce se jím zabýváme. Tato myšlenka platí samozřejmě i obráceně – čím povrchněji se nějakým věcným obsahem zabýváme, tím méně využíváme vlastní mozek, což má za následek, že se toho méně naučíme.


Autor: Ing. Petr Šmíd, DiS. | Datum: 3.6.2015 - 00:00 | Zhlédnuto: 1739x

Pokud dítě v druhé třídě sestavuje text z jednotlivých písmen nebo částí slova tak, že si je přečte v knize, kterou má položenou před sebou a výsledek vlastní rukou přepíše do sešitu, zapojuje hned několik center mozku a informace ukládá do svého mozku mnohem hlouběji, než stejné dítě, které radostně přispěchá k interaktivní tabuli, kde pohybem ruky přesune několik písmen k sobě a výsledek je na světě. První příklad vypadá staromódně - interaktivní tabule na základní škole a tablety na střední škole přece vzbuzují pocit „pokrokovosti“, evokují moderní dobu, ve které žijeme, a sledují trendy, kterým dnešní pokroková společnost kráčí.

Odvážím se přesto tvrdit, že interaktivní tabule a tablety ve školství dlouhodobě nepovedou ke zlepšení jeho situace, paradoxně naopak degradují dětský mozek na surfování informacemi tak, jak funguje dnešní moderní svět internetu – naučíme děti jen sedět (či stát) u technologií u kterých přestanou používat svůj vlastní mozek. Přestávám rozeznávat rozdíl mezi žákem zírajícím dlouhé hodiny na powerpointovou prezentaci, která je promítána ve špatně zatemnělé třídě na interaktivní tabuli za bezmála stotisíc korun a dítětem, které za pomoci kolečka myši pasivně projíždí v teple svého pokoje zeď profilu na Facebooku. V obou případech nepoužívá vlastní mozek, protože to není zapotřebí. A protože i mozek je pouze sval, stejně jako ostatní svaly, při malém používání, zakrní.

Byť jsem velkým propagátorem informačních technologií, které sám ochotně a velkou měrou v životě používám, jako bývalý kantor, apeluji na zdravý rozum vedení škol a rodičů, aby nepodlehli povrchnímu tlaku směrem k masovému rozšíření geniálních dotykových technologií. Nedělejme z učitelů otroky nabíječek bezdrátových zařízení, nekonečných aktualizací a pádů operačních systémů a vraťme se k tomu, co děti skutečně rozvíjí.


Ing. Petr Šmíd, DiS. - ředitel Portus Prachatice, o.p.s. a lektor akreditovaných kurzů kyberkriminality, ve kterých se zabývá fenoménem moderních informačních technologií a jejich vlivem na různé cílové skupiny, zejména však na děti a mládež, které jsou společně s rodinou jako celkem objektem zájmu šesti propojených zařízení (Rodinné centrum, Krizové centrum, dvě nízkoprahová centra, sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi a primární prevence).