
Tak z Lucerničkování se už stala tradice

. I letos – a to znamená již potřetí – jsme společně připravili Martinské lucerničkování. Lucerničky vlastnoručně vyrobené ve Sluníčku děti opatrovaly až do dne „ D“, kdy jsme se sešli nad pohádkou o Martínkovi. Martínek nám ukázal, jak je hezké myslet i na druhé a umět se dělit. Ani jsme nedýchali, když mu andílek nesl lucerničku… Po pohádce nebylo nouze o dobroty maminkami přinesené na společný stůl a jen co jsme se občerstvili, vyrazili jsme s našimi lucerničkami do tmy hledat Martínka.
Jaké bylo překvapení dětí, když se ukázal na louce a dokonce přijel na svém bílém koni až k zářivému místu, kde nám na památku nechal zlaté podkůvky…
Každý rok má tato akce svá specifika. Poprvé novostí myšlenky, kterou do Sluníčka přinesla teta Dita, podruhé poezií pohádky, kterou jsme vymýšlely s Lenkou (naše lektorka Pilates), potřetí nesl příchuť spolupráce celého Portusu. Tentokrát se zúčastnilo poměrně hodně tatínků i babiček, tak nás dospělých bylo okolo cca 45 dětí opravdu hodně. Lampičky jsme si užili do sytosti a Martínka? Toho dle vyprávění volaly některé děti i ze sna
.